Stručně shrnuto, pojem „vysokorychlostní internet“ je taková služba připojení k internetu, která splňuje podmínku běžně dostupné rychlosti stahování na vrstvě L4 modelu ISO/OSI o hodnotě minimálně 30 Mbit/s [2], [3], [4]. Z toho je odvozeno i označení „vysokorychlostní sít elektronických komunikací“, kterou si můžeme představit jako síť s potenciálem běžně dostupné rychlosti stahování dat 30 Mbit/s pro každého účastníka, který odebírá službu internet. Znamená to, že vysokorychlostní síť elektronických komunikací je taková síť, která po celé trase od NIX (Neutral Internet Exchange) až ke koncovému bodu sítě u zákazníka vykazuje v běžném stavu TCP propustnost v sestupném směru (downstream) minimálně 30 Mbit/s.
Právě pro podporu výstavby a modernizace sítí je určen dotační program OP PIK Vysokorychlostní internet, jehož druhá výzva byla vyhlášena 7. 2. 2019 [5]. Dotaci mohou čerpat provozovatelé veřejných sítí elektronických komunikací a poskytovatelé připojení k internetu. Cílem je pokrýt co nejvíce dosud nezasíťovaných adresních míst obytných budov. To znamená obytných budov, včetně rodinných domů, kde není ještě zaveden vysokorychlostní internet. Žádosti o podporu mohou zájemci podávat do 8. 7. 2019 [5]. K žádosti je nutné doložit kromě běžných formálních náležitostí také projekt, ze kterého bude zřejmé, na kolik jsou cílové parametry Výzvy II splněny. Za hlavní výkonnostní a technické parametry projektu jsou stanoveny – míra pokrytí a rychlost nově zřízených přípojek. Společně s požadovanou výší dotace na přípojku rozhodují tyto tři hlavní kritéria o přidělení až 50 bodů z celkového počtu 100 bodů, které může projekt maximálně získat
Přirozené je, že hlavním hodnoticím kritériem je zasíťování co nejvíce obytných budov v dané intervenční oblasti. Body jsou přidělovány za % pokrytí dosud nepokrytých adresních místech obytných budov z celé intervenční oblasti. Počet všech dosud nepokrytých obytných budov v intervenční oblasti přestavuje cílovou kvótu 100 %. Podle toho, kolik z těchto budov hodlá žadatel o dotaci nově pokrýt svým projektem, tolik činní jeho % pokrytí z cílové kvóty a podle toho mu je přiděleno bodů podle následující tabulky 1 [5]. Hodnota pokrytí je navíc vážena koeficientem podle rychlosti disponibilní přípojky [6] na každém nově zasíťovaném adresním místě. Hodnota pokrytí je také je korigována koeficientem podle výše dotace na přípojku. Výši dotace na přípojku si určuje žadatel sám a dokladuje ji v projektu. Splnění kvóty pokrytí v % je tedy váženo rychlostí přípojky a dotací na přípojku a výsledkem je takzvaná hodnota efektivního pokrytí intervenční oblasti. Přidělení bodů za plnění tohoto parametru je v tabulce1.
Bodové ohodnocení v tabulce 1 odpovídá logaritmické stupnici. Logaritmická stupnice poskytuje jemné rozlišení a velký dynamický rozsah. Rozlišení v 0,1 % je zapotřebí pro hodnocení malých projektů. Velký dynamický rozsah je potřeba pro hodnocení od malých projektů v řádu 1 % pokrytí až po velké projekty blížící se 100 % pokrytí cílové kvóty. Stupnice se dá přibližně vyjádřit:
Příděl bodů = 25 x log (efektivní pokrytí) + 50 [body]
Mezi výhody takovéto stupnice patří:
• Umožňuje vzájemně porovnávat malé i velké projekty. Například bodový rozdíl mezi 100 a 120 zasíťovanými budovami bude stejný jako bodový rozdíl projekty s počtem 1 000 a 1 200 zasíťovaných budov.
• Vyhovuje velkým i malým intervenčním oblastem. Pokud bude mít intervenční oblast kvótu k zasíťování pouze 100 budov nebo až 5 000 budov a více, lze stupnici úspěšně použít k hodnocení projektů.
Tabulku bodového hodnocení připravili zástupci sektoru elektronických komunikací společně s pracovníky Ministerstva průmyslu a obchodu. Představuje dobrý kompromis a shodu na tom, jak motivovat žadatele o dotaci, předkladatele malých i velkých projektů.
Zasíťovat rozhodně neznamená připojit všechny zákazníky v domě. Zasíťovat znamená v případě Výzvy II vybudovat do domu nebo na hranici pozemku síť s dostatečnou kapacitou. Dát k dispozici všem zákazníkům v domě rychlé a kvalitní připojení. Dle označení geografického sběru dat ČTÚ [6], který mapuje pokrytí ČR vysokorychlostním internetem, se jedná o vybudování tzv. disponibilních přípojek na dané adrese. Tím je zajištěna možnost rychlé a snadné aktivace přípojek v případě zájmu zákazníků v domě.
Tabulka 1 Příděl bodů podle efektivního pokrytí všech dosud nezasíťovaných obytných budov v celé intervenční oblasti.
Každé nově zasíťované adresní místo přispívá do celkové kvóty předepsané k zasíťování podle koeficientu, který koriguje jeho příspěvek podle rychlosti přípojky – viz tabulka 2. Nejvíce ceněny jsou nejrychlejší přípojky (násobeno koeficientem 1,0) dosahující rychlosti downstream/ upstream o hodnotě 500/100 Mbit/s a více. Naopak nejméně (násobeno koeficientem 0,6) jsou ceněny přípojky dosahující minimální povinné rychlosti pro poskytnutí dotace, a to je rychlosti o hodnotě 30/10 Mbit/s. U těchto přípojek nejnižší kategorie, tj. s minimální povinnou rychlostí 30/10 Mbit/s, musí být po 31. 12. 2020 splněn závazek, že každá tato přípojka musí být schopna poskytovat rychlosti 100/33 Mbit/s a to pouhou výměnou aktivních prvků, tzn. bez podstatného zásahu do kabelové infrastruktury.
Tab.2 Koeficienty pro výpočet efektivního pokrytí, které je vážené podle rychlosti připojení.
Rychlost v tomto případě vystihuje technickou úroveň předkládaného projektu. Váhový koeficient dává preference moderním kabelovým řešením s velkou rychlostí, jako jsou FTTH (Fiber to the Home) a FTTB (Fiber to the Building). Další v řadě preferovaná řešení jsou FTTC (Fiber to the Curb) s vyspělými kabelovými technologiemi xDSL nebo DOCSIS, a dále pak vyspělé bezdrátové technologie s optickým vláknem do distribučního bodu nebo přístupového bodu, často označované jako FTTA (Fiber to the Antenna). Na obr. 1 je vidět, jak úroveň technického řešení, to znamená rychlost přípojky, ovlivňuje výpočet efektivního pokrytí a to pak má vliv na celkový příděl bodů. Nutno podotknout, že graf představuje ideální situaci, kdy celá intervenční oblast je pokryta pouze jednou technologií. Přesněji řečeno pouze technologiemi, které dávají obdobné výkonnostní parametry a spadají do stejné výkonnostní kategorie dle tabulky 2. V praxi však bude každý větší projekt kombinací několika technologií, které mohou spadat do různých kategorií.
Kromě pokrytí a technické vyspělosti projektu (dle rychlosti viz výše) má na hodnotu efektivního pokrytí vliv i průměrná požadovaná dotace na jednu přípojku. Tato průměrná dotace na přípojku je počítána z celkové požadované dotace na projekt a z počtu všech disponibilních přípojek, které budou v rámci projektu nově zřízeny (bez ohledu na jejich rychlost).
Tab. 3 Koeficienty pro výpočet efektivního pokrytí, které je vážené podle průměrné dotace na přípojku
Z tabulek 2 a 3 je patrná snaha vyvážit technicky vyspělá, avšak cenově náročná řešení na jedné straně a cenově dostupná řešení, ovšem s horšími přenosovými parametry, na straně druhé. Tímto způsobem jsou motivováni příznivci různých technologií a zastánci rozmanitých technických řešení. Obě totiž mohou vést k cíli – zvýšit pokrytí vysokorychlostním internetem.
Obr. 1 Příděl bodů podle % plnění kvóty pokrytí všech dosud nezasíťovaných obytných budov v celé intervenční oblasti (parametrem je technická úroveň řešení = rychlost přípojky)
Český telekomunikační úřad ČTÚ sbírá každým rokem v termínu do 15. března od podnikatelů v elektronických komunikacích údaje za předešlý rok o disponibilních přípojkách i aktivních přípojkách na každém adresním místě. Tento geografický sběr dat (GSD ČTÚ) je základem pro analýzy trhu připojení k internetu v České republice. Na základě geografického sběru dat ČTÚ bylo vyhodnoceno pokrytí vysokorychlostním internetem, identifikována bílá místa a navrženy intervenční oblasti Výzvy II – Vysokorychlostní internet. Proto je GSD ČTÚ důležitým referenčním dokumentem pro tuto dotační výzvu a pro všechny žadatele, kteří se chystají podle této výzvy připravit projekt.
ČTÚ v geografickém sběru dat zavádí pojem disponibilní přípojky k internetu na daném adresním místě. Disponibilní přípojky mají význam zasíťovaných domácností, kde je přípojka připravena a lze ji snadno a rychle zřídit (obdoba světově zavedeného označení HP – Home Passed). V anglickém jazyce je rovněž používán termín HC – Home Connected, což odpovídá připojené domácnosti, kde je přípojka zřízena, končí účastnickou zásuvkou, nebo termín HA – Home Activated, kde nejenže je přípojka zřízena, ale je na ní navíc aktivována služba přístupu k internetu. Obdobou Home Activated je v GSD ČTÚ zavedeno označení aktivní přístup ke službě internet.
Disponibilní přípojky vykázané dle ČTÚ tak zahrnují jak ty aktivované přípojky (aktivní přístupy), tak ty dosud neukončené v koncovém bodě sítě a neaktivované. ČTÚ rozlišuje disponibilní přípojky podle efektivní rychlosti stahování dat.
GSD ČTÚ tak zavedl pojem efektivní rychlost disponibilní přípojky, což odpovídá běžně dostupné rychlosti aktivované přípojky, to znamená služby připojení k internetu, pokud je tato služba na přípojce následně poskytována. Provozovatelé a vlastníci sítí pak elektronicky jednou za rok odevzdávají data o počtu disponibilních přípojek na každém adresním místě jak ukazuje tabulka 4.
Tab. 4 Kategorizace disponibilních přípojek dle rychlosti
Pro žadatele o podporu podle Výzvy II OP PIK Vysokorychlostní internet je důležité připravit v krátkém čase projekt tak, aby byl věcně správný a přehledný. Proto může být pro příjemce dotace zajímavý některý z následujících tipů:
• V předkládaném projektu je vhodné uvádět počet projektovaných disponibilních přípojek na jednotlivých adresních místech v kategoriích rychlosti podle tabulky 2 a vykazovat je v obdobné struktuře jako je formulář GSD ČTÚ ART 182 [6]. Z takové dokumentace lze snadno spočítat nebo zkontrolovat efektivní pokrytí a přidělený počet bodů.
• Následně po rozhodnutí o přidělení dotace a úspěšném zahájení projektu je vhodné v následujícím roce při GSD ČTÚ [6] vykázat disponibilní přípojky v projektu plánované i také přípojky již realizované. Stejně tak vykazovat již zasíťovaná adresní místa a vybudované disponibilní přípojky v rámci monitorovacích zpráv pro poskytovatele dotace.
• Je povinnost zveřejnit velkoobchodní nabídkuslužbu přístupu k síti internet s běžně dostupnou rychlostí [2] dle tabulky 2 na stejných adresních místech tak, jak se příjemce dotace zavázal v projektu a v žádosti o dotaci.
• Je povinnost aktivovat přípojky a poskytovat služby se stejnými nebo lepšími parametry jak se příjemce dotace zavázal v projektu a v žádosti o dotaci. Aktivní přípojky vykazovat jako aktivní přístupy v následujícím roce při GSD ČTÚ a třídit je dle příslušné kategorie ČTÚ [6].
• V případě pochybností, zda byla dotovaná přípojka zřízena, lze snadno provést administrativní kontrolu z odevzdaných dat [6], fyzickou kontrolu na místě, a bude-li to nutné u aktivovaných přípojek, lze měřením [2] určit skutečnou rychlost a přenosové parametry sítě.
Jedná se o poměrně snadné a transparentní způsoby vykazování cílů a výsledků projektu. Navíc jsou založeny na standardech a v oboru zavedených pravidlech. Neměly by proto pro příjemce dotace představovat zbytečnou administrativní práci a zatěžovat jej nad rámec běžných povinností.
Myšleno disponibilní přípojka k vysokorychlostnímu internetu. To znamená přípojka s potenciálem běžně dostupné rychlosti aspoň 30 Mbit/s. Na kterých adresních místech v České republice jsou takové přípojky skutečně k dispozici? Kteří zákazníci mají tu možnost si takovou službu vysokorychlostního připojení objednat a zřídit v krátké době, přitom za rozumný poplatek? A jak je to s vyššími rychlostmi? To zajímá všechny subjekty, které od oboru ICT něco požadují, nebo v oboru ICT podnikají. Bez rychlé konektivity se prostě nedá podnikat, nemluvě o domácnostech, kde obyvatelé stále silněji vnímají, že bez rychlého internetu jejich životní styl a komfort trpí.
Kde všude je vysokorychlostní internet k dispozici, to nám může indikovat oficiální výsledek sběru dat ČTÚ. Ministerstvo průmyslu a obchodu zveřejnilo za účelem bílých, šedých a černých míst přehledný portál [7] viz obr. 2. A o svých přípojkách se snaží aktivně informovat i někteří poskytovatelé služeb.
Více se však každý dozví, pokud sám začne určitou službu ve své lokalitě poptávat. Realita bývá někdy jiná, než oficiální informace. Rozhodně dostupnost kvalitní konektivity všechny zajímá, údaje se budou zpřesňovat, chyby opravovat. Motivace podnikatelů je nabízet a využívat služby kvalitního připojení. Jak k tomu přispěje dotační Výzva II – OP PIK Vysokorychlostní internet, to uvidíme velmi brzy. Kolik vznikne nových disponibilních přípojek vysokorychlostního internetu díky Výzvě II, půjde snadno spočítat [5], [7]. K tomu probíhá intenzivní výstavba z privátních finančních zdrojů. Vše se točí kolem rychlosti. Věřme, že k tématu rychlosti se budeme často vracet. A nejenom u dotovaných sítí. A asi poměrně rychle.
Literatura a zdroje:
[1] Jak rychlý je vysokorychlostní internet? Jan Brouček, časopis Next Generation Telekomunikace, číslo 3/2018 https://telmag.cz/ [2] Vyjádření Českého telekomunikačního úřadu k vybraným otázkám přístupu k otevřenému internetu a evropským pravidlům síťové neutrality, zveřejněno ČTÚ 23. 3. 2017. https://www.ctu.cz/vyjadreni-ceskeho-telekomunikacniho-uradu-k-vybranym-otazkam-pristupu-k-otevrenemu-internetu [3] Měření datových parametrů sítí pomocí TCP protokolu, verze 2.0, který je zveřejněn a je ze strany ČTÚ uplatňován v případě kontrolních měření na pevných i mobilních sítích. Dokument Čj. ČTÚ-74 900/2014-620 ze dne 1. října 2018 https://www.ctu.cz/mereni-rychlosti-prenosu-dat [4] Metodika pro měření a vyhodnocení datových parametrů pevných sítí elektronických komunikací, verze 2.0, který je zveřejněn a je ze strany ČTÚ uplatňován v případě kontrolních měření na pevných sítích. Dokument Čj. ČTÚ-6 145/2017-620 ze dne 1. října 2018 https://www.ctu.cz/mereni-rychlosti-prenosu-dat [5] Program podpory Vysokorychlostní internet – II. Výzva, Ministerstvo průmyslu a obchodu, řídicí orgán OP PIK 2014–2020, Praha 7.2.2019 https://www.mpo.cz/cz/podnikani/dotace-a-podpora-podnikani/oppik-2014-2020/vyzvy-op-pik-2019/ vysokorychlostni-internet-_-ii--vyzva--243474/ [6] Geografický sběr dat a formulář ART182 prostřednictvím systému Elektronického sběru dat ČTÚ 23.1.2019 https://www.ctu.cz/elektronicky-sber-dat-esd-elektronicke-komunikace [7] Webový portál MPO pro veřejné konzultace týkající se programu podpory pokrytí České republiky sítěmi vysokorychlostního připojení k internetu v rámci programu OP PIK http://www.verejnakonzultace.cz/
Jan Brouček, AKADEMIE VLÁKNOVÉ OPTIKY A OPTICKÝCH KOMUNIKACÍ®, PROFiber Networking s.r.o.
Kontakt CZ
PROFiber Networking CZ s.r.o.
Mezi Vodami 205/29
143 00 Praha 4
Tel.: + 420 225 152 050
info[zavinac]profiber.eu
www.profiber.eu
Kontakt SK
PROFiber Networking s.r.o.
Bernolákova 2
917 01 Trnava
Tel.: + 421 335 522 355
info[zavinac]profiber.eu
www.profiber.eu
Technická podpora 
linked in